Historie

Kostel sv. Anny ve městě Annaberg-Buchholz je jedním z nejkrásnějších a největších halových kostelů v Sasku. Jedná se o pozdně gotický chrám, postavený poté, co v 15. století přilákaly bohaté nálezy stříbra do hustě zalesněného Krušnohoří spoustu lidí. Tato doba hospodářského rozkvětu umožnila také úžasný rozvoj umění a architektury. Základní kámen pro stavbu kostela byl tak položen pouhé tři roky po založení města v roce 1496.

Ideu rozlehlého halového kostela zrealizovali tři významní stavitelé. Konrad Pflüger a Peter Ullrich nechali vybudovat mohutné vnější zdi a ovlivnili vzhled interiéru opěrnými pilíři protaženými dovnitř a obvodovou emporou. Jacob Haylmann ze Schweinfurtu vnesl do stavby kostela české vlivy ze stavby Pražského hradu. Jeho pozdně gotická kroužená klenba zdobí kostel dodnes. Po svém dokončení v roce 1525 sloužil kostel Annaberským až do roku 1539 pro slavení bohoslužeb podle staré tradice. Velká část vybavení zůstala zachována i po reformaci, ještě dnes se v kostele sv. Anny nachází pět velkých oltářů a další součásti předreformačního vybavení. Kostel si dodnes zachoval i jméno svaté Anny, patronky horníků a matky Panny Marie.

Významní umělci, mezi nimi Hans Witten, Hans Hesse a Franz Maidburg, vybavili kostel nádhernými uměleckými díly a sakrálními předměty. Zde musíme zmínit především kazatelnu, křtitelnici, kamennou obrázkovou bibli na empoře a tzv. „Krásné dveře“.

Zvláštní zmínku si dále zaslouží známý „annaberský hornický oltář“. Tento vyřezávaný mariánský oltář darovalo kostelu v roce 1521 horní bratrstvo. Výměnné deskové malby vznikly v dílně Lucase Cranacha a zadní stranu oltáře vytvořil malíř Hans Hesse. Velmi detailně je zde zobrazeno, jak se odvíjela historie hornictví v 16. století v annaberském revíru. Kromě legendy o nalezení prvního stříbra Danielem Knappem zobrazuje malba také technický průběh hornických prací, různé skupiny povolání a krušnohorskou krajinu, výrazně ovlivněnou právě hornictvím.

Hlavní oltář, který zaujímá místo uprostřed chóru, na sebe poutá všechny pohledy. Oltář pro annaberský kostel vyhotovili v Augsburku Adolf a Hans Daucherovi ze světlého vápence a mramoru. Jejich první dílo z období renesance zobrazuje rodokmen Ježíše Krista. Větve vytesané z kamene se vinou z „Jesseho (Jišajova) kořene“ přes krále Izraele a Ježíšovy prarodiče Annu a Jáchyma až ke Svaté rodině.

Za svůj dnešní vzhled vděčí kostel rozsáhlé rekonstrukci. Základní práce proběhly mezi lety 1973–1998. Po kompletní sanaci střechy následovala rekonstrukce interiéru v typickém stylu 16. století. Kromě toho bylo zrestaurováno i vybavení kostela a varhany.

Varhany

Varhany od firmy Walcker z Ludwigsburku blízko Stuttgartu jsou dílem ve stylu romantismu z roku 1884. Po zrestaurování budyšínskou firmou Eule byly opět vysvěceny v roce 1995. Nástroj s 4583 píšťalami, 3 manuály a 65 rejstříky ohromuje milovníky hudby zblízka i zdáli.

Kostelní věž

Oblíbeným výletním cílem je věž kostela sv. Anny s výškou 78,6 m.
Tato věž je již 500 let dokonce obydlená. Od roku 1999 s láskou pečuje o staré zdivo rodina hlásného Melzera, která se zároveň stará o turisty a zvoní na zvony. Bydlí ve výšce 42 m nad zvonicí se třemi velkými zvony. Ve věžní lucerně visí také takzvaný havířský zvon, který zvoní třikrát denně a na kterém věžní hodiny odbíjejí každou celou hodinu. Věž je otevřená od května do října a o adventních víkendech. Návštěva se vyplatí nejen kvůli jedinečnému výhledu na město a Krušné hory, ale také kvůli výstavám na schodišti.